Skupinu Zběhlá Samice znají hlavně její přátelé a také stálí návštěvníci menších klubů (Styx - bývalý Hrob, Mlejn, Malý sál Paláce Akropolis) a hospody U vystřelenýho oka, kde muzikanti nejen konzumují, ale i hrají. Zdálo by se, že jde o jednu z dalších neznámých začínajících kapel, které se se sezónní pravidelností líhnou z klubového podhoubí. Jenže skupina de jure existuje 12 let, de facto zhruba osm. Má na kontě přes sto dvacet koncertů, z toho za poslední tři roky asi sto deset a jednu velkou desku GUTAPERČA (7998), kterou vydal podobný hudební nadšenec Tomáš Polívka (Uroboros Rec.), jako jsou oni sami. Za tu dobu se v kapele vystřídalo čtrnáct lidí, z nichž vykrystalizovala dnešní pětice: Uďa a Jirka Burešové (kytara a basa), Tomáš Tuček (zpěv), Jakub Nygrýn (bicí) a Honza Zajíček (kytara). Byli jsme v pubertě, a to chce bejt každý vidět, minimálně hrát ve slavný rockový skupině, říká kytarista, zpěvák a textař Uďa Bureš. V tý době se chodilo snad na všechno, a byly v oblibě takový názvy jako Dvouletá fáma či Mrtvý knihtiskař". V mý hlavě se vylíhla Zběhlá samice, jenom s tou slávou to nebylo tak žhavý Byla to doba odeznívající české nové vlny, kterou na přelomu 90. let střídaly kytarovky z britských ostrovů, hledící si zasněné na špičky svých bot. Zběhlá samice v sobě absorbovala obojí a vydrželo jí to dodnes. My ani na jiný nástroje hrát neumíme a ani nás nic jiného nebaví, shodují se všichni. Než abychom si pořizovali samplery, tak jsme radši naučili zpěváka hrát na foukačku. Je to teď víc rock´a´roll. Víc než muzikou je skupina zajímavá texty. Jsou absurdní, symbolické, srozumitelné pouze úzkému okruhu lidí kolem textaře, a někdy ani to ne. Nejsou to žádný protest songy ani buřičský či zamilovaný písničky. Už se pomalu propracováváme závity Uďova mozku a poznáváme, jak to tam pracuje. Jsou to prostě poetické písničky hlavně o zvířátkách. Ty zvířátka vypovídaj , jak to v životě běžně chodí. Burešova poetika se dá přirovnat k textům Tata Bojs, ale s tím on zase nesouhlasí: Mně se Mardošovy texy hodně líbí, ale rozhodně jím nejsem ovliněnej. Víc mě bere třeba Honza Haubert z Visacích zámků. Vypadá to jako punkáčská sranda, ale je to stokrát lepší než kdovíjak tvářící se zamyšlený texty. Během nahrávání GUTAPERČI se sestava Zběhlé samice ustálila ve výše uvedeném složení, ale do nové desky se nijak nehrnou, i když materiálu by bylo na dvě až tři CD. Nejsou peníze. Polívka, prodělávaje na nich takřka kalhoty, jim přesto přislíbil aspoň singl s třemi novinkami. Ovšem skupina stejné vidí budoucnost ve formátu MP3, pár ukázek si můžete stáhnout již dnes na adrese wwww.mageo.cz/home/samice. Stejně neděláme hudbo pro peníze - je to koníček a jde nám jen o to, aby se dostala k co nejvíce lidem. Na nějakou neznámou kapelu lidi nepůjdou, natož aby za desku utratili tři kila. Po stažení z internetu se možná rozhodnou jinak. Zběhlá samice v posledních měsících přesto preferuje výjezdy mimo Prahu. Někdy je to risk: Vždycky záleží na přístupu ze strany pořadatele a jak dokáže koncert zpropagovat Pro každýho jsme neznámá začínajíci kapela. Už osm let jsme permanentně začínající kapela.

Jiří Vanča

16.3-31.3 2000, Čtrnáctka, str.53, číslo 5, ročník 5